JAHODOVÉ MUFFINY

Tímhle příspěvkem navazuju na předešlý o Jahodové roládě. Jak jsem se tam zmínila, Ivo si s sebou na loď bral dva moje sladké výtvory. Kromě rolády to byly i jahodové muffiny. Ty jsem uviděla na blogu Delicious Inspiration a líbily se mi hlavně proto, že mi poskytly možnost zpracovat část jahod, které jsem ve velkém nakoupila v Costcu. Celý název tohoto receptu zní Mini Strawberry Muffins with White Chocolate Chips and Toasted Almonds (Jahodové minimuffiny s bílou čokoládou a opraženými mandlemi). Moje verze se tak jmenovat nemůže, protože jsem místo mandlí použila vlašské ořechy a s jejich pražením jsem se nijak nenamáhala. Těsta bylo celkem hodně, takže jsem kromě muffinů upekla i několik bochánků, do kterých jsem místo kousků bílé čokolády zamíchala jogurtové čipsy. Bochánky byly upečené ani ne za půl hodiny, za to s muffiny jsem se trápila. Nejdřív mi zezelenaly, naštěstí se jejich barva po čase spravila. Nevím, kdo by jedl zelené muffiny. A pak ne a ne se dopéct. Když jsem jeden po 90 minutách rozřezala, byl v prostředku pořád ještě trochu mazlavý kousek, což v mých očích znamenalo "syrový". Já mám tendenci všechno převařit a přepéct, jen abych si byla jistá, že tam nenajdu ani náznak po syrovosti. Proto jsem v pečení minimuffinů pokračovala dál, už ani nevím,  jak dlouho. Celkově určitě přes dvě hodiny. Výsledek byl takový, že po vychladnutí byly muffiny ztvrdlé na kost.  Nejdřív jsem je chtěla vyhodit, ale zjistila jsem, že chutnají dobře, i když byly tvrdé. Svou konzistencí mi připomínaly perník na strouhání. Na můj vkus byly sice trochu moc sladké (aby ne, vždyť v nich byl hrnek cukru!), ale Ivo je schválil. Nabalila jsem mu pár bochánků a minimuffinů na loď. Nebyla jsem moc nadšená, že budu prezentovat tvrdé muffiny, ale doufala jsem, že chuťově lidi přesvědčí. Ovšem žádné testování se nakonec nekonalo, protože Ivo je všechny přinesl zpátky. Prej na ně nedošla řada, jedla se totiž roláda. Prej... Každopádně my jsme měli na celý týden o snídani postaráno, zbytek jsem dala do mražáku.

Jahodové muffiny a bochánky

P.S. Přepis receptu v češtině sem dodám, jen jak budu mít chvilku volna.

JAHODOVÁ ROLÁDA

Andy nás pozval, abychom strávili neděli s jeho rodinou a pár známými na lodi. Vlastní totiž motorový člun, který přes léto kotví na jezeře asi hodinku cesty od Chicaga. Představa, že bych si zas jednou mohla pořádně zaplavat, mě lákala. Ale bohužel můj program na víkend byl jasný. Po třech dnech, kdy nám doma kvůli bouřce nešla elektrika, mě čekala kupa práce - praní,  uklízení, vaření (např. vaření masa,  které mi za tu dobu bez elektriky začalo v mražáku pomalu tát)... Takže nehrozilo, že bych si mohla dovolit strávit celou neděli na vodě. Ivo samozřejmě žádný takový problém neměl. A tak mi přibyl další úkol - nachystat mu jídlo, které by si s sebou mohl vzít na loď.  Celkem jasnou volbou byly řízky, protože vepřového masa jsem měla k dispozici hromadu. K nim jsem chtěla přibalit i něco sladkého. Z Costca jsem si za tím účelem přinesla velkou krabici jahod a začala jsem vymýšlet, jak je využít.
Líbil se mi recept na jahodovou roládu, který publikovala Tatiana na blogu Foodclub.ru. Jak je na tomto blogu obvyklé, u receptu jsou fotografie (mnohem lepší než moje) dokumentující postup přípravy. 
Tady je recept v českém přepisu:

Jahodová roláda - RECEPT

INGREDIENCE
150 g cukru krystalu
3 žloutky
3 bílky
čajová lžička soli
1 vanilkový cukr
50 gr hladké mouky
50 gr Solamylu (já měla doma jen kukuřičný škrob, což ale nijak nevadilo)
8 gr želatiny v prášku (zhruba 1 lžíce)
200 gr jahod
500 ml smetany na šlehání

POSTUP
Přípravu těsta začneme šleháním žloutků. Tatiana doporučuje nejdřív na malé rychlosti, pak zrychlit. Až jsou žloutky skoro bílé (a ony budou, ale chce to mít trpělivost) přidejte k nim 50 gr cukru a pořádně rozmíchejte.
Pak v další misce ušlehejte bílky se solí. Opět začít pomalu a postupně zrychlovat. Když jsou bílky tuhé, přidejte k nim vanilkový cukr a 50 gr krystalu a rozšlehejte. Čím líp budou žloutky i bílky ušlehané, tím bude roláda jemnější.
Prosátou mouku a Solamyl mixerem přimícháme do žloutků. Pak k této směsi lžící opatrně vmícháme sníh z bílků.
Plech vyložíme papírem na pečení. Já jsem jej pro jistotu i vymazala máslem a vysypala moukou. Těsto na něj rovnoměrně rozetřeme. Pečeme při 200 st. Celsia (392 F) asi 7 - 10 minut. Těsto se při pečení nesmí příliš vysušit, protože by pak nešlo smotat do rolády. Do rolády je smotáme (i s papírem) hned po vytažení z trouby. Necháme vystydnout.
Mezitím si připravíme náplň. Želatinu rozmícháme v půl hrnku studené vody a necháme stát 15 minut. Jahody rozmixujeme na pyré. Já jsem je akorát trochu rozmačkala vidličkou. Mixerem k nim přimícháme zbylých 50 gr cukru. Želatinu s vodou po odstátí dáme na malém ohni vařit, ale jen do té doby, než se pořádně rozpustí. Nechceme, aby vřela. Až trochu vystydne,  přidáme ji k rozmixovaným jahodám. Dáme do ledničky, zatímco budeme připravovat šlehačku.
Tatiana navrhuje šlehat šlehačku v ledové lázni, tzn. mít nádobu se šlehačkou ponořenou v misce s ledem. Mně se osvědčilo dát šlehačku, prázdnou misku a metličky z mixeru na 10 - 15 minut do mražáku. Takhle by neměl být problém ušlehat šlehačku do tuha.
Nazávěr smícháme jahodovou želatinu (už by neměla být úplně řídká) se šlehačkou, namažeme na roládu, ze které jsme sundali papír,  a srolujeme. Roládu necháme pořádně ztuhnout v ledničce.
Mě náplně trochu zbylo, proto jsem s ní namazala část rolády i z vnější strany. Druhou část jsem potřela rozpuštěnou čokoládou.

Přestože vizuální prezentace pokulhávala, mně roláda chutnala a lidem na lodi prej taky. Fotky jsou ale opravdu hrozné. Měla jsem totiž jen půl hodiny před tím, než Ivo vyrazil na cestu. Musela jsem stihnout nakrájet roládu a vyfotit nejen ji, ale i další můj výtvor, o kterém budu psát v následujícím příspěvku. Navíc v tu dobu už venku pořádně smažilo slunce, i když bylo jen 9 hodin ráno. Při tak intenzivním světle se na mém foťáku automaticky zapíná blesk a já jsem bohužel ještě nepřišla na to, jak ho vypnout. Zkoušela jsem dělala fotky na různých místech, doma i venku, ve stínu i v plném světle. Výsledek byl hodně neuspokojivý. Nakonec asi nejlíp vyšly fotky, které jsem dělala doma při zatažených žaluziích, takže to vypadá, že jsem fotila v noci :-( Holt fotograf ze mě ještě není, ani náhodou!

SLANÉ PEČIVO Z LISTOVÉHO TĚSTA


Díky mému cestování jsem poslední dobou neměla čas ani na pečení ani na psaní. Až teprve minulý víkend jsem si konečně vyzkoušela dva recepty z listového těsta, které jsem měla už dlouho vyhlédnuté. První byl  recept na Posh Piggies (elegantní verze na párky v listovém těstě) z blogu Dunkin Cooking the Semi-Homemade Way. Druhý byl z ruského blogu Foodclub, na Слоеные пирожки с яйцом и зеленым луком (Pirožky s vejci a zelenou cibulkou).
Příležitostí k vyzkoušení těchto receptů byl 4. ročník hokejového turnaje Rantl Cup, který Ivo pořádá v naději, že se jednou stane tak slavný jako Stanley Cup :-)  Nedílnou součástí turnaje je pochopitelně i následná oslava,  tzn. chlastačka. Ta se letos konala na zahradě u Andyho. Já jsem považovala za nutné přinést s sebou něco k zakousnutí, přestože Ivo měl objednané jídlo z blízké restaurace. To bych ani nebyla já, kdybych neměla starost, že jídla bude málo, a že je tudíž potřeba mít v zásobě ještě něco dalšího.
Proto jsem minulý pátek do noci pekla. Kromě slaného pečiva jsem připravila i dvě buchty - jednak citronové řezy (které tady publikovat nebudu, protože mě hodně zklamaly),  a jednak už vyzkoušenou bábovku s ovocem, kterou najdete tady. Jen místo borůvek jsem do ní tentokrát dala třešně. Lidem chutnala, nezbyl z ní ani kousek.


Posh Piggies

 Z listového těsta jsem nejdřív tvořila Posh Piggies, což bylo velmi jednoduché. Těsto jsem rozválela, potřela rozšlehaným vejcem, posypala paprikou a kmínem, trochu posolila a formičkou jsem z něj vykrájela malé kousky. Krůtí klobásu jsem nakrájela na zhruba půl centimetru tlustá kolečka a každé jsem pak párátkem spojila s vykrojeným kouskem listového těsta. Vznikly jakési jednohubky. Dala jsem je na vymazaný plech a šup s nimi do vyhřáté trouby. Podle receptu se měly péct při 400 F (200 st. Celsia) asi 18 - 20 minut. Jenže při téhle teplotě byly moje párky po 20 minutách ze spodu spálené, zatímco těsto ještě nebylo pořádně upečené. Druhou várku, na kterou jsem zužitkovala vykrojené zbytky těsta, jsem proto pekla jen při 350 F (180 st. Celsia). Taky jsem místo krůtí klobásy použila čabajku. Obě změny se osvědčily. Čabajka dodala jednohubkám mnohem výraznější chuť a ani se moc nespálila. Přiložené fotky dokumentují právě tuhle druhou verzi, kterou jsem pekla až po turnaji, a měla jsem čas ji vyfotit. Klukům moje první spálená verze zřejmě nevadila, protože jednohubky zmizly po pár minutách.

Pirožky taky nebyly nijak složité, jen s nima byla trošku větší piplačka. Doporučuju navštívit blog Foodclub, kde má Maria krok za krokem fotograficky zdokumentovaný postup na jejich přípravu. Je sice v ruštině, ale díky fotkám se to dá jednoduše pochopit. Maria jako náplň použila jen natvrdo uvařená vejce, zelenou cibulku a sůl. Já jsem k této směsi přidala i trochu sýra Feta. Pirožky jsem potřela rozšlehaným vejcem,  posypala paprikou,  pepřem a sezamovými semínky. Pekla jsem je při 350 F (180 st. Celsia) půl hodiny. Pirožky byly celkem chutné, jen bych příště přidala víc Fety a taky bych směs víc posolila a použila vegetu.