Celý rok 2012 se mi nějak vymknul z rukou. Nic jsem nestíhala, všechno jsem dělala se zpožděním nebo vůbec (například jsem úplně zanedbala můj blog), na spoustu věcí jsem zapomínala... Vinu dávám španělštině, resp. mé snaze naučit se ji a při té příležitosti proniknout mezi Latinos. To vše prostřednictvím kurzu GED in Spanish. Po roce relativně intenzivního studia můžu konstatovat, že určité zlepšení, hlavně při porozumění, přeci jen vidím, i když španělsky mluvím pořád jak Tatar. Moji latinsko-američtí spolužáci, což jsou v převážné většině Mexíci, mě celkem berou. Na trvalejším přátelství s některýma z nich sice pořád ještě pracuju, takže o proniknutí do jejich komunity zatím v žádném případě mluvit nemůžu. Ale pár akcí už jsem se zúčastnila a můžu říct, že mě přijali velmi dobře. Rozhodně míním v mém snažení pokračovat i nadále.
Kvůli výše zmíněným aktivitám jsem přípravy na Vánoce 2012 jen horko těžko zvládala. Musela jsem hodně slevit z mých původních ambiciozních plánů. Ještě na Štědrý den jsem dopékala laskonky, abych měla aspoň 8 druhů cukroví (míň než minulé Vánoce!). V podstatě jsem se držela receptů, které se osvědčily loni: cukroví z Nutelly, rozinkové, domácí přítel, stříkané ořechové rohlíčky, medové trubičky, duté cukroví, laskonky. Jako novinku jsem přidala perníčky, viz můj následující příspěvek. Na žádné další pečení už mi nezbyl čas.
Většinu cukroví jsem rozdala kolegům v práci, spolužákům, známým. Přesto nám ho doma zůstalo dost na to, abych dobré 2 kila přes Vánoce přibrala :-( Nakonec je vlastně dobře, že jsem víc druhů nenapekla. Aspoň mě zbytečně nelákaly.
Kolegové i čeští známí moje vánoční cukroví už znají z předešlých let a chválí ho. Ale byla jsem hodně zvědavá na reakci Latinos. Příjemně mě překvapily moje mexické spolužačky, které se do něj s vervou pustily. Pomalu jsem nestíhala nosit na stůl. Nejvíc jim chutnaly rohlíčky s karamelovým krémem a dokonce se dožadovaly receptu. Byla jsem ráda, že moje předvánoční úsilí se přeci jen vyplatilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat