O VZNIKU MÉHO BLOGU

Vítejte na mém blogu!

Nejsem moc dobrá kuchařka (ani pekařka).  Vaření nepatří mezi moje oblíbené aktivity.  Psaní slohových úloh jsem ve škole totálně nenáviděla.  O mé maturitní písemce z češtiny si pamatuju akorát to, že jsem horko těžko vyplodila požadované čtyři stránky psaného textu, ale na jaké téma – to vůbec nevím. A jak jsem z ní mohla dostat jedničku, to mi taky není jasné.

Co má společného vaření s psaním a proč se o nich zmiňuju v jednom odstavci? Protože jsem se jednoho krásného dne rozhodla,  že tyhle dvě činnosti spojím, abych se v nich pocvičila. Vaření mi moc nejde,  k psaní mám odpor,  tak proč nezačít blog o vaření, že jo?

Tenhle skvělý nápad jsem dostala, když jsem přemýšlela , jak se odvděčit požárníkům. Během třetí největší sněhové bouře v dokumentované historii Chicaga se mi totiž podařilo zabouchnout si dveře od domu. V jednu hodinu v noci jsem zůstala jsem bez klíčů a bez telefonu venku, kde zuřila sněhová vánice. Nakonec mi přijeli na pomoc hasiči, které jsem ukecala, aby mi vypáčili dveře.  Slíbila jsem, že jim za odměnu něco přinesu.  Proto jsem se jednu neděli dala do pečení.  Předcházelo tomu intenzivní hledání vhodného receptu na nejrůznějších webstránkách a blozích.  Z některých blogů jsem byla naprosto unešená – lákavé fotografie, množství receptů, užitečné rady a typy...  Což ale na mém blogu nenajdete. Důvod pro vytvoření vlastního blogu byl v podstatě jen jeden. Chtěla jsem sama pro sebe začít dokumentovat mé kulinářské výtvory, abych měla přehled o tom, co se mi povedlo nebo nepovedlo.  A taky jsem si říkala, že by to mohlo možná zajímat moji mamku a bábinu.  Když už nemám možnost jim moje výtvory přinést ochutnat ,  tak jim je aspoň tímhle způsobem můžu trochu prezentovat.   Ještě bych měla dodat, že focení taky není moje silná stránka.  Takže fotografická prezentace za moc stát nebude.  Celý tento projekt je jen chabým pokusem o blog, a proto prosím o hoooodně shovívavosti.
Mockrát děkuju za vaši návštěvu na mém blogu a doufám, že přijdete zas.