Andy nás pozval, abychom strávili neděli s jeho rodinou a pár známými na lodi. Vlastní totiž motorový člun, který přes léto kotví na jezeře asi hodinku cesty od Chicaga. Představa, že bych si zas jednou mohla pořádně zaplavat, mě lákala. Ale bohužel můj program na víkend byl jasný. Po třech dnech, kdy nám doma kvůli bouřce nešla elektrika, mě čekala kupa práce - praní, uklízení, vaření (např. vaření masa, které mi za tu dobu bez elektriky začalo v mražáku pomalu tát)... Takže nehrozilo, že bych si mohla dovolit strávit celou neděli na vodě. Ivo samozřejmě žádný takový problém neměl. A tak mi přibyl další úkol - nachystat mu jídlo, které by si s sebou mohl vzít na loď. Celkem jasnou volbou byly řízky, protože vepřového masa jsem měla k dispozici hromadu. K nim jsem chtěla přibalit i něco sladkého. Z Costca jsem si za tím účelem přinesla velkou krabici jahod a začala jsem vymýšlet, jak je využít.
Líbil se mi recept na jahodovou roládu, který publikovala Tatiana na blogu Foodclub.ru. Jak je na tomto blogu obvyklé, u receptu jsou fotografie (mnohem lepší než moje) dokumentující postup přípravy.
Tady je recept v českém přepisu:
Jahodová roláda - RECEPT
INGREDIENCE
150 g cukru krystalu
3 žloutky
3 bílky
čajová lžička soli
1 vanilkový cukr
50 gr hladké mouky
50 gr Solamylu (já měla doma jen kukuřičný škrob, což ale nijak nevadilo)
8 gr želatiny v prášku (zhruba 1 lžíce)
200 gr jahod
500 ml smetany na šlehání
POSTUP
Přípravu těsta začneme šleháním žloutků. Tatiana doporučuje nejdřív na malé rychlosti, pak zrychlit. Až jsou žloutky skoro bílé (a ony budou, ale chce to mít trpělivost) přidejte k nim 50 gr cukru a pořádně rozmíchejte.
Pak v další misce ušlehejte bílky se solí. Opět začít pomalu a postupně zrychlovat. Když jsou bílky tuhé, přidejte k nim vanilkový cukr a 50 gr krystalu a rozšlehejte. Čím líp budou žloutky i bílky ušlehané, tím bude roláda jemnější.
Prosátou mouku a Solamyl mixerem přimícháme do žloutků. Pak k této směsi lžící opatrně vmícháme sníh z bílků.
Plech vyložíme papírem na pečení. Já jsem jej pro jistotu i vymazala máslem a vysypala moukou. Těsto na něj rovnoměrně rozetřeme. Pečeme při 200 st. Celsia (392 F) asi 7 - 10 minut. Těsto se při pečení nesmí příliš vysušit, protože by pak nešlo smotat do rolády. Do rolády je smotáme (i s papírem) hned po vytažení z trouby. Necháme vystydnout.
Mezitím si připravíme náplň. Želatinu rozmícháme v půl hrnku studené vody a necháme stát 15 minut. Jahody rozmixujeme na pyré. Já jsem je akorát trochu rozmačkala vidličkou. Mixerem k nim přimícháme zbylých 50 gr cukru. Želatinu s vodou po odstátí dáme na malém ohni vařit, ale jen do té doby, než se pořádně rozpustí. Nechceme, aby vřela. Až trochu vystydne, přidáme ji k rozmixovaným jahodám. Dáme do ledničky, zatímco budeme připravovat šlehačku.
Tatiana navrhuje šlehat šlehačku v ledové lázni, tzn. mít nádobu se šlehačkou ponořenou v misce s ledem. Mně se osvědčilo dát šlehačku, prázdnou misku a metličky z mixeru na 10 - 15 minut do mražáku. Takhle by neměl být problém ušlehat šlehačku do tuha.
Nazávěr smícháme jahodovou želatinu (už by neměla být úplně řídká) se šlehačkou, namažeme na roládu, ze které jsme sundali papír, a srolujeme. Roládu necháme pořádně ztuhnout v ledničce.
Mě náplně trochu zbylo, proto jsem s ní namazala část rolády i z vnější strany. Druhou část jsem potřela rozpuštěnou čokoládou.
Přestože vizuální prezentace pokulhávala, mně roláda chutnala a lidem na lodi prej taky. Fotky jsou ale opravdu hrozné. Měla jsem totiž jen půl hodiny před tím, než Ivo vyrazil na cestu. Musela jsem stihnout nakrájet roládu a vyfotit nejen ji, ale i další můj výtvor, o kterém budu psát v následujícím příspěvku. Navíc v tu dobu už venku pořádně smažilo slunce, i když bylo jen 9 hodin ráno. Při tak intenzivním světle se na mém foťáku automaticky zapíná blesk a já jsem bohužel ještě nepřišla na to, jak ho vypnout. Zkoušela jsem dělala fotky na různých místech, doma i venku, ve stínu i v plném světle. Výsledek byl hodně neuspokojivý. Nakonec asi nejlíp vyšly fotky, které jsem dělala doma při zatažených žaluziích, takže to vypadá, že jsem fotila v noci :-( Holt fotograf ze mě ještě není, ani náhodou!
Žádné komentáře:
Okomentovat